Pár obecných pravidel pro přípravu opravdu tisknutelného tiskového PDF dokumentu
Spadávka je potisknutá část tištěné strany v tiskovém archu, která je při ořezání na čistý rozměr odříznuta.
- V dokumentech, které jsou tištěny zcela do krajů stráněk nezapomínejte na tzv. spadávku! Spadávka je přesah objektů ve stránce přes její čistý, ořezaný rozměr (viz. náčrtek). Umisťuje se do dokumentu z důvodů tolerance nepřesností následného knihařského zpracování tiskoviny. Při ořezání tiskoviny na čistý rozměr se může stát, že na straně dokumentu bez spadávky uvidíte tenký bílý proužek, a to je špatně. Spadávka by měla být nejméně 3 mm. Na druhé straně - měla by se dodržovat tzv. bezpečná zóna - zrcadlo sazby by mělo být nejméně 3 mm od ořezu směrem do formátu (netýká se objektů na spadávku).
Průhlednost v PDF dokumentu je vlastnost objektu, udovájící, že objekt, jeho část nebo objektem generovaný efekt (např. vržený stín, záře nebo populární corelovská „čočka“) je částečně nebo úplně průhledný.
- Data pro tisk dodávejte vždy se sloučenými průhlednostmi! Ačkoliv jde pokrok dopředu, zdaleka ne všechny RIPy v osvitových a CTP jednotkách je umí zpracovat a ty, co to dokáží bývají nezřídka zpracováváním těchto efektů vytíženy celé hodiny. V současné hektické době i z důvodu špatné zpracovatelnosti průhledností v tiskovém PDF se může stát, že studio provádějící osvit či tiskárna vám data z důvodu nesloučených průhledností vrátí ke sjednání nápravy.
- Pracujte s průhlednými objekty velice opatrně. Průhlednými objekty rozumějte nejenom objekty s nastavenou samotnou průhledností, ale i obrázky s alfa kanály, různými efekty - stíny, prolnutími, září atp. Nemáte-li představu, co se stane s daty po sloučení průhledností, doporučujeme použít jinou metodu generování průhlednosti - např. namísto alfa kanálu v rastrovém obrázku (průhlednost v obrázku z Photoshopu či populární, leč ne příliš šťastné maskování v PhotoPaintu atd.) používat bezpečnější ořezové cesty. Poměrně „oblíbenou“ záležitostí ve vektorových ilustracích je používání odstínu barvy prostřednictvím procenta průhlednosti. Není-li to nezbytně nutné a je možno barvu nastavit samotným procentem odstínu, udělejte to! Zkuste se při práci zamýšlet, zdali efekt, který se chystáte aplikovat, nelze udělat nějakým jednoduchým, elegantním způsobem.
- Není-li vyhnutí a třeba efekt, generující průhlednosti je nutno použít, pak mějte na paměti, že:
- Objekty pod objetkem s průhledností (nebo generující průhlednost, používající výše zmíněné efekty) se často rozrastrujou (závisí to na aplikaci a způsobu tvorby PDF). Texty proto vždy umisťujte nahoru, nad tyto objekty, jinak se můžete dočkat nepříjemného překvapení.
- Barvy průhledného objektu (nebo generující průhlednost) a objektu pod ním nastavujte vždy v režimu CMYK. Týká se to i obrázků, přechodů, vektorů atp. Kombinace průhledných objektů v jiných barevných prostorech (Pantone, RGB atp.) pravděpodobně způsobí nepředvídatelné výsledky na osvitu. V případě nezbytné interakce objektů např. z přímých barev pouvažujte, zdali zamýšlený efekt nelze provést jiným, stejně elegantním, leč spolehlivějším způsobem (např. explicitním přetiskem atp.)
- Tiskový PDF dokument musí vždy obsahovat všechna použitá písma!
- Vhodnější je používat příslušné řezy písma (tučné, skloněné, …). Elektronicky vytvořený řez v aplikaci bez příslušného řezu písma může vést k nepředvídatelnému výstupu.
- objekty v dokumentu PDF musí být umístěny vždy ve vysokém rozlišení. OPI informace by v dokumentu být neměla. V případě, že dokument obsahuje kvalitní obrázky s informací OPI, může se třeba stát, že „hloupý“ RIP tyto informace vyhodnotí nesprávně, nezahlásí chybu a vy se namísto obrázku v dokumentu dočkáte prázdného místa.
- Dodávejte dokumenty do tisku jen s barvami, kterými se bude tisknout! Ačkoliv dnes není problém převést korektně definované přímé barvy do CMYKu či stupní šedi, je matoucí jejich použití v dokumentu, nemá-li se touto barvou tisknout. Objekty v barevném prostoru RGB, Lab či jiných jsou naprosto nevhodné. Jsou-li v těchto prostorech, musí se následně do CMYKu převést pre-pressovou aplikací nebo na RIPu a vy se můžete dočkat nemilého překvapení v podobě výrazných barevných posunů oproti původnímu záměru. K barevným posunům při transformacích dochází vždy! Za tyto barevné odchylky pak nemůžeme nést zodpovědnost.
- Přímé barvy v dokumentu musí mít korektně definován svůj CMYK ekvivalent pro jejich případné separování. Neuděláte chybu, použijete-li přímé barvy dle vzorníku Pantone solid, jenž je součástí každé dobré DTP aplikace.
- Tiskový dokumenty generujte vždy bez správy barev (bez vkládání ICC profilů).
- Nenastavujte převodní křivky v objektech dokumentu, nebo je při distilování odstraňte (výjimkou jsou duplexové obrázky).
- Přetisk 100% černé (K) barvy bývá standardně nastaven na RIPu (neplatí pro bitmapové obrázky a CMYKovou 100% černou s přimíchanou jakoukoliv jinou složkou). Ostatní přetisky je třeba deklarovat explicitně (včetně odstínů šedi). V případě, že z nějakých důvodů nechcete, aby byl aplikován přetisk 100% černé barvy, uveďte to na objednávce. Na RIPu je často možno implicitně definovat přetisky černého písma nad určitou velikost, černých ploch nebo linek.
- Explicitně deklarovaný vzájemný přetisk mezi přímými barvami nemusí být vždy RIPem akceptován.
- Souvislejší černé plochy doporučujeme podbarvit ostatními výtažkovými barvami. Celkem zažité je přimíchání do 100% černé barvy 20% až 30% azurové, ale černá pak získá nádech do modra. Pro neutrální odstín doporučujeme míchat černou jako 35% C, 23% M, 24% Y a 100% K.
- Doporučený maximální součet krytí všech tiskových barev v jednom místě tiskoviny je 300% barvy (např. 100% azurové + 100% purpurové + 70% žluté + 30% černé). Je však možné, že některé tiskárny jsou tolerantnější a tuto hodnotu mohou akceptovat i vyšší. Převody objektů z jiných barevných prostorů do CMYKu tak, aby byl splněna podmínka maximálního součtu krytí a převod byl zároveň dostatečně kvalitní, je dobré provádět prostřednictvím vhodného profilu ICC.
- Míchání příliš světlých odstínů (s krytím do 5% barevné složky) nemusí ve výstupu vždy odpovídat vašim představám. Doporučujeme hodnoty nad běžně tisknutelných 5%. Trváte-li na „svém“ světlém odstínu, konzultujte to raději před tiskem s tiskárnou. Dnes existují způsoby (ačkoliv to stále není pravidlem), jimiž lze tisk takovýchto odstínů úspěšně dosáhnout.
- Efektivní rozlišení bitmapových obrázků by mělo být nejméně 250 dpi (dots per inch - obrazových bodů na palec) pro autotypie (fotografie), resp. 800 dpi pro perokresby. Doporučené hodnoty jsou 300 dpi pro fotografie resp. 1200 dpi pro perovky. Přepočet mezi aktuálním (skutečným) a efektivním (po rozměrových transformacích) rozlišením obrázku je otázkou znalosti trojčlenky.
- Pamatujte, že umělým zvyšování efektivního rozlišení obrázků v aplikaci nic neřešíte - snad vyhladíte okraje původních obrazových bodů, ale chybějící informace do obrázku nepřidáte. Tzv. resampling, neboli přepočet vylikosti obrázků používejte jen směrem shora dolů (z vyššího na nižší rozlišení).
- Kvalitu obrázků použitých v dokumentu můžete ovlivňovat (v případě, že již nebyla degradována) nastavením jejich ztrátové komprese. Pro tiskoviny je dostatečná vysoká až střední kvalita JPEG komprese. Vysoká komprese sice zmenší soubor, ale nepříjemně ovlivní obrázky typickým čtvercovým fragmentovým motivem, viditelným zejména v hladkých plochách. Nastavením maximální kvality (a tím pádem i nejnižší komprese) nic nezkazíte. V případě bezztrátové komprese (např. ZIP, RLE…) není kvalita nikterak ovlivněna, nicméně dramaticky narůstá velikost výsledného souboru.
- Hladkost křivek pro vektorové formáty bývá zpravidla standardně nastavena dostatečně pro ofsetový tisk. Doporučujeme neovlivňovat nebo nastavit pro rozlišení 2400 dpi.
- V případě, že neznáte pojem stránkové boxy v PDF či jejich praktické použití, je do dokumentu vhodné umístit ořezové značky. Ořezové značky nesmí v žádném případě zasahovat do ořezaného formátu! Tohle, konec konců programem automaticky generované značky ani neumožňují (ačkoliv naprosto nesmyslně umožňují nulové odsazení od formátu či jejich omisťování do oblasti definované spadávky). Je třeba dbát na umístění těchto značek až za hranici spadávky. Ruční kreslení řezacích, pasovacích a podobných značek je naprosto nevhodné.
- Vycentrování stránky dokumentu ve výstupním formátu je doporučeno v případě, že aplikace nedefinuje tzv. Trim box v PDF, nebo si tím nejste jisti.
- Barevné škály, soutiskové značky a popisky jsou v dokumentu naprosto zbytečné. Jsou ze stránek vypuštěny a nahrazovány potřebnými značkami při archové montáži.
- Speciální knihařské značky - falcovací, perforační atp. je vhodné umístit vždy až za spadávku.
- U výseků je vhodné naznačit pouze jednoznačně definovaný bod, shodný s totožným bodem na zvolené výsekové matrici. Různé bigovací a řezací značky jsou zbytečné, protože na výsekové matrici již s nima nelze nic dělat.
- Jelikož žijeme ve střední Evropě, je docela zažitá orientace hřbetu skládaných dokumentů, ať třeba publikace či blahopřání, nalevo. Dokumenty jinak orientované (např. hřbet nahoře v hlavě stránky) je třeba buď orientovat tak, aby byl případný hřbet nalevo, nebo úplně nejlépe - dodat maketu. Při vyřazování stránek ve studiu není čas zkoumat, co chtěl autor svými daty říct a vy se pak můžete dočkat nepříjemného překvapení.
- Síla linek v dokumentu by měla být minimálně 0,2 b ve 100% tiskové barvě. Tenčí linky, zejména v rastru, mohou být obtížně vytisknutelné (díky interferenci s tiskovým rastrem se mohou jevit různě silné).
- Znaky ve jménech souborů volte raději bez diakritiky, mezer (ty můžete vtipně nahradit podtržítkem) a nealfanumerckých znaků (hvězdička, otazník, dvojtečka atp.).