Nejčastější chyby v dodávaných tiskových PDF
Spousta, zejména amatérských tvůrců (tzv. garážistů :-)) především vlastních dokumentů pro následný tisk nemá o PDF jiné povědomí než to, že je to formát, v němž ti otravové z tiskáren po nich chtějí data. Podle toho ta data taky vypadají…
Nicméně i spousta „profíků“ (ti, co si za své díla nechávají zaplatit) tak nějak na nějaká pravidla v lepším případě kašle, v tom horším, stejně jako výše zmínění garážisti, o nich nemá ani páru. V důsledku oné ignorance či neznalosti se v dodávaných PDF souborech objevuje spousta entit komplikujících či zcela znemožňujících jejich následné zpracování pro tiskové účely. Dovolím si postupně uvádět jejich seznam. Návod, jak se chybám v tiskové přípravě dat vyvarovat je součástí těchto stránek. Jestli něco chybí, rád se to pokusím zodpovědět (zatepzavináčseznamtečkacz).
- objekty v RGB – autor dokumentu by se měl zamyslet, jestli by se raději neměl živit tím, čemu rozumí.
- chybí spadávat – zpravidla to vypadá tak: tam kde je spadávat potřeba, tam chybí, tak kde jí zapotřebí není vypadá dokument jako omalovánka (viz. níže).
- chybí vložená písma – problém bude buď ve špatném nastavení destilaci či exportu do PDF, nebo v naprosto nevhodném, zejména freewarovém programu na tvorbu PDF.
- objekty s průhlednostmi – zkuste si průhlednosti sloučit sami, ať víte, co bude (pravděpodobně) vytištěno. Možná se sami podivíte.
- stránka jako „omalovánka“ – po okraji stránky se objevují naprosto zbytečné informace - různé škály, popisky, značky… Nedávno jsem se setkal i s barevnými ozdobami naprosto mimo polygrafické chápání (poměrně rozsáhlá škála nějakých CMYK míchanic)
- texty jsou v křivkách – boha jeho! Proč? V poslední dekádě už software umí písma do PDF slušně a bezpečně ukládat s dokumentem. Když dostanu 24stránkový novinový dokument kompletně s písmy v křivkách, berou mě mory. Vyřazovat se vleče jak snopek nehledě na to, že samotný soubor dosahuje leckdy dvacetinásobku velikosti, než kdyby nebyly texty hloupě a zbytečně rozbity do křivek!
- ručně kreslené značky a více stránek na jedné straně dokumentu – autor dokumentu zřejmě nechápe, proč se nastavuje nějaká velikost dokumentu a k čemu v tiskovém či exportním dialogu slouží volba „přidat ořezové značky“. Taková vizitka, líc i rub, náhodně a zároveň společně umístěny do formátu A4 s nakreslenými ořezovými značkami (které často ani nejsou proti sobě), jsou pro vyřazování skutečná lahůdka :-).
- zbytečně, po stránkách rozdělený dokument – jeden dokument má být v jednom souboru! Proč dodávat např. brožuru V1 s obálkou a obsahem v samostatných souborech (neplatí u ostatních vazeb), či, nedej bůh, po samostatných stranách?
- dokument ve dvojstránkách – bohulibá snaha někomu usnadnit práci pozitivního ocenění nedojde. Spíše naopak. Podobně je to i s dalšími amatérskými pokusy o vyřazování do tiskových archů.
- špatný formát dokumentu – „jak to, že jste mi to vytiskli jako A4? Já to chtěl v A5!“ „No protože jste si to v A4 dodal a zapomněl říct, že to chcete v A5.“ :-)
- více „černých“ barev – zkontrolujte si, jakou černou (či šedou) používáte. Ne všechno, co je v corelovské paletě a je moc černé je skutečná černá. Kromě různých variací na téma RBG či Pantone se často setkávám s barvou registrační.
- syndrom 148,5 – rozměry formátů papírů (A, B, C) dle normy jsou jasně definovány a jsou vždy v celých číslech! Je skličující sledovat, když lidé označující se jako grafici, výtvarníci či DTPáci posílají brožury a letáky se zadáním A5, ale s rozměrem stran 148,5 mm × 210 mm.